Rest

Tak nějak jsem si poslední dobou zvykl, dělat do roka dvě certifikace (asi mi chybí školní dril :-) Takže co to bylo tentokrát? Honosný název, který se nyní skví v mém CV zní: Oracle Certified Expert, Java Platform, Enterprise Edition 6 Web Services Developer, zkráceně (ve stylu někdejších Sunovských certifikací) OCWSD.

Certifikace občas budí (zbytečné) vášně, takže základní otázka asi je: je to vůbec k něčemu? Pro mne je tím největším benefitem, že jsem se něco nového (do hloubky) naučil. A musím říct, že OSWSD je tomto směru opravdu hodnotná. Byť web servisy mastím cca poslední tři roky, ať už v Javě (JAX-WS, Spring WS nebo Axis), nebo v rámci SOA (WebSphere Message Broker, Oracle SOA Suite), tak během přípravy na certifikaci jsem dozvěděl spoustu nových věcí (třeba SOAP Message Handlers) a "dopochopil" lecos již známého.

Témata, která zkouška obsahovala jsou následující:

• Create an SOAP web service in a servlet container
• Create a RESTful web service in a servlet container
• Create a SOAP based web service implemented by an EJB component
• Create a RESTful web service implemented by an EJB component
• Configure JavaEE security for a SOAP web service
• Create a web service client for a SOAP based web service
• Create a web service client for a RESTful web service
• Create a SOAP based web service using Java SE platform
• Create handlers for SOAP web services
• Create low-level SOAP web services
• Use MTOM and MIME in a SOAP web service
• Use WS-Addressing with a SOAP web service
• Configure Message Level security for a SOAP web service
• Apply best practices to design and implement web services

Protože na zkoušku není žádný oficiální certifikační guide, prošel jsem trošku širší okruh materiálů. V praxi jsem zatím neměl nikdy možnost dostat se k RESTovým technologiím, takže jsem s předstihem začal s knížkou Billa Burkeho RESTful Java with JAX-RS, kterou vřele doporučuji - pokud chcete začít s RESTem v Javě (tj. libovolnou implementací JAX-RS), je to ta správná volba. Autor sice popisuje (a je tvůrcem) RESTEasy, ale je objektivní i vůči dalším implementacím.

Další knihou jsem si chtěl oživit druhou Javovskou web servisovou větev - JAX-WS. Tady je knižní situace docela slabá. V podstatě jediná aktuální kniha, která je věnována JAX-WS je Java 7 JAX-WS Web Services. Vzhledem k názvu a rozsahu (64 str.) jsem nečekal nic světoborného, ale zklamání bylo obrovské. Pokud nejste úplně nejzelenější začátečník a nevyhovují vám knížky, tvořené ze 2/3 screenshoty (NetBeansů), není to kniha pro vás. Škoda peněz, škoda času.

Jakou určitý druh přípravy můžu zmínit (celkem nudný) letošní Oracle Java Developer Day, kde jsem se šel podívat na jednu přednášku o JAX-WS a na dvě o JAX-RS. Samozřejmě, že to byly naprosté základy, ale člověk si aspoň udržuje povědomí o tématu.

Pak už začalo jít do tuhého, protože jsem potřeboval něco, co by mě připravilo na certifikaci. Nechal jsem tedy firmu zakoupit zkušební testy. Tentokrát jsem zvolil ještě nevyzkoušené řešení - kit od EPractize Labs. Jejich OCEJWSD Training Lab není úplně špatný. Sice je uživatelsky dost nepohodlný a rozložení témat mi přijde dost nevyvážené, ale myslím, že ho můžu označit jako přínosný. V dnešní době bych spíš volil kit od uCertify, s jejichž přípravnými testy mám dobrou zkušenost, který ale v té době ještě nebyl k dispozici.

Posledním materiálem, který jsem na přípravu použil je OCWSD Study Guide od Mikalaie Zaikina, který pokrývá témata zkoušky velmi pěkně. Linkovaná webová verze je zdarma, za $15 je možné si přikoupit sadu 160 otázek s odpověďmi, plus jednotlivé guidy v PDF podobě. Těch patnáct dolarů jsem investoval a můžu říct, že to stálo za to (aneb jak jsme se učili v angličtině it bang for the buck).

Pokud mám certifikaci OCWSD nějak celkově zhodnotit, musím říct, že je to určitě jedna z těch nejpřínosnějších, co dnes Oracle v oblasti Javy nabízí. Všechna témata byla víceméně ryze praktická, žádná nudná (korporátní) teorie, či dokonce ideologie. Zároveň je to taky jedna z těch, kde je těch Oraclovských technologií jen určité minimum - hodně se tam probírají věci z W3C, jako je SOAP, WSDL, XSD, WS-Addressing, nebo věci, které jsou dílem různých jiných organizací, jsou je WS-I (WS-Interoperability (Basic Profile)), nebo WS-Security.

Výborným zdrojem informací je kniha AcitveMQ in Action přímo od autorů a přispěvatelů ActiveMQ. Vypíchnul bych z ní pár momentů, které mne zaujaly.

Pokud klient i broker běží v jednom JVM, může klient použít VM protokol, který spustí embedded broker. Komunikace pak neprobíhá po síti, jako u ostatních typů konektorů, ale klient volá přímo metody na objektu (instanci) brokeru.

Pro konfiguraci konektoru se používá následující URI:

Konfigurace několika konektorů pak může vypadat třeba takto:

<transportConnectors>
    <transportConnector
        name="openwire"
        uri="tcp://localhost:61616?trace=true"/>
    <transportConnector
        name="ssl"
        uri="ssl://localhost:61617"/>
    <transportConnector
        name="vm"
        uri="vm://localhost"/>
</transportConnectors>

KahaDB se skládá ze tří komponent:

Schéma KahaDB  (zdroj ActiveMQ in Action)

REST API
ActiveMQ poskytuje jednoduché API pro publikaci a konzumaci zpráv RESTovým způsobem. Vzhledem k tomu, že JMS poskytuje pouze dvě operace - send a receive - je mapování na HTTP velmi přímočaré. Pro publikování zpráv je to (HTTP) POST, pro jejich konzumaci (HTTP) GET nebo DELETE.

Mapování na URI pak vypadá takto:

• http://host:port/queue
• http://host:port/topic/subtopic

High Availability
Pokud budeme chtít zajistit vysokou dostupnost našeho messagingového řešení, budeme potřebovat několik brokerů běžících na různých strojích. Něco jako:


High Availability v režii ActiveMQ je zajištěna dvěma typy Master/Slave konfigurací:

• Shared nothing
• Shared storage

Shared nothing master/slave (zdroj ActiveMQ in Action)

Shared storage master/slave (zdroj ActiveMQ in Action)

Závěrem
Pokud to mám říct jednou větou - ActiveMQ se mi architektonicky/technologicky líbí a pokud bych na nějakém projektu potřeboval řešit messaging v Javě, určitě by to byl žhavý kandidát. Taky mi to nedá, abych nesrovnal ActiveMQ s WebSphere MQ. Co se týče funkčností, jsou obě řešení srovnatelná. Veliký rozdíl ovšem bude v pracnosti a nákladech - ActiveMQ půjde implementovat nesrovnatelně levněji a rychleji. No a samozřejmě cena, zde je rozdíl astronomický - ActiveMQ je zdarma, WebSphere MQ bude stát řádově miliony korun jenom na licencích.

Další cesta, jak rozvíjet znalosti o ActiveMQ je celkem jednoznačná - Apache Camel, což je implementace EIP od ASF, která řeší věci jako vytváření zpráv, jejich směrování, transformaci, orchestraci ad.